Zvědavost...

Zvědavost... často je vnímána jako veskrze negativní vlastnost, ale proč vlastně? Není to zvědavost, co žene pokrok vpřed? Jistě, rodičové zvědavých dětí, které vyčmuchají vánoční dárky ještě před Štědrým večerem, se mnou nemusí souhlasit, ale kde by byl svět bez zvědavosti a ruku na srdce, kde bychom byli my, každý sám a osobně?

Já sice vánoční dárky nehledala, protože mám ráda překvapení, ale jinak jsem byla dítě hodně zvědavé. Hlavně na to, jak co funguje. Moje nejčastější otázka nebyla proč, ale jak. Jak to, že se to hýbe, jak se děje tohle a támhleto. Matka v té době ještě "fungovala" a pro tohle u mě měla pochopení. Takže jsem ještě před nástupem do školy plus mínus věděla, jak se dělají děti a spoustu jiného. Tohle také vedlo k jedné veselé příhodě, kdy jsem holčičce, kamarádce, zbořila rodiči pěstovanou představu o tom, že děti nosí čáp. Její matka to pak řešila s mou, a co si pamatuju, byl z toho docela ceres, protože co se doma uvaří, to se doma i sní, že jo.
Ale většinou mi to bylo víceméně ku prospěchu. Ze zvědavosti jsem rozebírala elektroniku, abych věděla, jak funguje a dokonce, protože na takové věci mám paměť, jsem ji dokázala i složit zpátky. To mě vedlo k pozdějšímu (nesplněnému) přání být elektrikářem. Když mi pak v pubertě matka odmítla opravit, respektive říct někomu, aby to opravil, světlo v pokoji, sestrojila jsem si lampičku z dynama, žárovky a rozbité skládačky. Protože jsem byla hodně náruživý čtenář, za dlouhých zimních večerů jsem dost posílila ruce točením šlapkou. Ale kdo by odolal, když Frodo zrovna nese Prsten do Mordoru...

Takže proč ne, pokrok, nápady vynálezy, všechno pohání zvědavost. Bez zvědavosti bych dneska neměla nic. Kdybych nebyla zvědavá, co se děje pod povrchem země, neměla bych mineralogickou sbírku. Kdybych nebyla zvědavá, kdo mi píše anonymní zaláskovaná psaníčka, neměla bych svého manžela. Kdybych nebyla zvědavá, jak vypadá svět skrz hledáček fotoaparátu, nikdy bych nezačala fotit. Kdybych nebyla zvědavá, jestli dokážu psát fantasy, aby to lidi bavilo, nezažila bych úspěchy v literárních soutěžích. Takže abych pravdu řekla, pro svou vlastní zvědavost bych šla na kraj světa, protože jestli mě někdy opustí, zakrním, a to fakt nechci.