Malé radosti

Jsou dny, které stojí už od rána za vyliž kapsu. Špatná noc, protivný autobusák a jako zpestření bonus v podobě píchlé pneumatiky, kdy musíte volat do práce, že nevíte, jestli stihnete přijít včas. Pokud máte štěstí a podaří se, jedná se o malou radost, která může smazat ty zašedlé dojmy z předchozích hodin. Zákazníci se pak delí na blbce, neutrály a super lidi. Ty třetí mám nejradši, ale bývá jich pomálu. Nejvíc je neutrálů a blbci... jsou holt blbci. Ti zase křivku dne dokážou poslat raketovým tempem dolů.

Každý to máme jinak a přesto podobně. Nahoru, dolů, jako na horské dráze. Šeď a čerň nepříjemností pak jako malá vánoční světýlka prozáří drobnosti, které se člověk časem naučí vnímat tak nějak víc, snad aby si je užil a neunikly mu. Často to ani nemusí být věci, které se ho bezprostředně týkají - mojí berličkou byly v poslední době webkamery umístěné na čapích hnízdech. Nebo videa, v nichž lidé zachraňují zvířata a dokonce i taková maličkost, jako improvizované pítko pro ptáky, které někdo nesobecky umisťuje do parku už několikátým rokem. A nepoleví, i když už se našlo pár blbců, kteří ho zničili.

Pro toho člověka pak může být malou radostí, když sedí na lavičce a vidí, že se tam ptáci opravdu chodí napít a vykoupat (a chodí, vídávám je), a pro ty ptáky je zase radostí, že se na rozpáleném sídlišti, mezi panelovými domy a starou zástavbou, mají kde osvěžit. Zpívají a zpěv prostoupí do všech bytů...

Všechno, každé dobro, ať je sebemenší, někomu zlepší den. Snad i proto, se snažím být co nejochotnější, krmím ptáky a sem tam věnuju i nějakou tu kačku na dobrou věc. Nic z toho nemám, jen dobrý pocit. A ti, kteří jsou v tom řetězu dál, také mají dobrý pocit a předají ho třeba dál.

Vlastně je to takový pozitivní MLM, nebo chcete-li, letadlový systém. Čím více lidí se do něj zapojí, tím lépe na světě bude. Ne. Neskončí války, nezlevní se chleba ani všichni naráz nezbohatnou. Jen si budou užívat malých radostí a zpříjemní den zase jiným. Možná jsem naivní. Ne, možná. Jsem naivní, přesto věřím, že kdo se kolem sebe rozhlédne, začne si mnohem více všímat jak věcí, které potěší jeho, tak věcí, kterými může potěšit své okolí.

A víte, co je nejlepší? Ve většině případů to nestojí ani korunu. Pustíte na přechodu paní, ta se usměje jak na vás, tak třeba i na výrostka, kterého by jinak zkritizovala, protože má moderní roztrhané džíny a barevné vlasy. Výrostek s ní prohodí pár sov a oba dva si alespoň na ten kratičký slunný okamžik uvědomí, že druhá strana vlastně není tak odlišná, a o to jde.

Není potřeba darovat miliony, stačí úsměv a vlídné slovo. Jdete do toho?